Když knihy léčí
Hlavní hrdinkou japonské novely Dny v knihkupectví Morisaki je pětadvacetiletá Takako. Když jí přítel mezi řečí oznámí, že se bude ženit, ale ne s ní, Takako se cítí zrazená a upadá do letargie. Po následném odchodu z práce jí strýc Satoru nabídne, aby strávila nějaký čas v jeho knihkupectví a zjistila, co dál se svým životem. Takako zpočátku váhá, i kvůli strýcově výstřednosti, nakonec se ale rozhodne přestěhovat.
Takako, zpočátku překvapená knihkupeckým životem čtvrti Jasukuni a bezstarostností jejího strýce, se pomalu vymaní ze své ulity. Ačkoli není vášnivou čtenářkou, stále více si váží Satoruových knih a jeho práce, a to natolik, že mu začne v obchodě pomáhat.
Mezi policemi napěchovanými příběhy, nečekanými přátelstvími i novými láskami se klidná rutina změní návratem Satoruovy ženy, která před několika lety zmizela. Tetička Momoko s sebou přináší mnoho nezodpovězených otázek a tajemství, která je Takako odhodlaná odhalit.
„… Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na dlouhé cestě životem. Ty jsi teď loď, která tu na nějaký čas zakotvila v přístavu. Nevadí, že si trochu odpočineš, než zase vypluješ.“ (str. 35)
Debutový román japonského autora Satoši Jagisawa je rozdělen do dvou tematicky odlišných částí. V první strávíte podstatný čas v rodinném Knihkupectví Morisaki, které se nachází doslova v knihomolském ráji – v ulici Jakusuni, jež je součástí tokijské čtvrti Džimbóčó, známé řadou antikvariátů. Jedná se o největší knižní trh na světě, co se týká hustoty prodejen (přes 170 knihkupectví i antikvariátů) či inventář (více než 10 miliónů svazků).
Jagisawa zde popisuje životní etapu láskou zraněné Takako, která nachází útěchu ve čtení i přes skutečnost, že dosud nebyla zapálenou čtenářkou, a v malých radostech, které nabízí místní komunita: od upovídaných zákazníků přes pohlcující, duši uzdravující příběhy až po malebné kavárny.
Druhá část, příznačně nazvaná Návrat tety Momoko, posouvá děj o rok a půl vpřed. Soustředí se na nečekaný příchod Satoruovy manželky, na hledání pravdy i nový začátek. Hojivá atmosféra knih tu zlehka ustupuje do pozadí, avšak jen aby otevřela cestu hlubším tématům.
Najednou se mi otevřely dveře, o kterých jsem ani nevěděla, že existují. Přesně tak jsem se cítila.
Ano, byl to jen začátek a já jsem četla stále víc a víc. Jako by se skrytá touha po četbě, která ve mně dřímala, najednou nafoukla jako bublina a prodrala se ven. (str. 39)
Novela si po celou dobu pluje na vlnách komornosti, dokonce i co se týká postav. Ústřední hrdinka Takako je mladá žena, která se ocitá na životní křižovatce. Po zradě přítele a pozbytí zaměstnání se přirozeně cítí být ztracená. Odchod do knihkupectví Morisaki se tak stává nejen krokem do neznáma, ale také příležitostí najít nový smysl života. Je spoře, leč dobře vykreslená jako někdo, kdo hledá svou identitu a místo ve světě.
Strýček Satoru je výřečný a celkem zábavný mužík, který žije vlastním tempem a oplývá hlubokou láskou ke knihám. Jeví se být neteřiným naprostým opakem, což Takako není dvakrát po chuti – obzvlášť na začátku, kdy je lapena v melancholii. O to víc je ale příjemné vnímat proměnu nejen jí samotné, ale také jejich vzájemného porozumění.
Momoko je oproti nim záhadnou postavou, jejíž minulost a motivace k odchodu se odhalují postupně. Vcelku zdařile představuje složitost lidských vztahů a nevyřešených problémů, které se vynořují zpět na povrch, osobně jsem si k ní cestu ale nenašla.
Pokud budeš naslouchat svému srdci, najdeš si své místo, ať už je to kdekoli a s kýmkoli. (str. 55)
Dny v knihkupectví Morisaki možná nejsou plné vzrušujících zvratů nebo výrazně hluboké psychologie, místo toho vás však donutí na chvíli se zastavit a ponořit se do půvabného světa knih. Je to dojemný, odpočinkový a jednoduchý příběh, který může někomu připadat až příliš prostý, nicméně je plný krásných citátů, metafor, kapky filosofie, životních mouder a odkazů na asijskou literaturu, zvyky a další kulturní aspekty. Ukazuje každodenní život zcela obyčejných lidí a zaměřuje se na všední dny, aby nám představil rozličná dilemata, která řešíme nehledě na to, kde žijeme, a hledání útěchy v tom, co je podstatné.
Pokud ovšem nejste obeznámeni se stylem asijských spisovatelů, novela vás nejspíš příliš nezaujme – věty mohou působit střídměji, než jak jste zvyklí. Japonští autoři však mají schopnost popsat nejjednodušší denní úkony, jako by byly součástí jiné existenciální roviny. Umí stvořit pohlcující atmosféru a učinit z míst, která jsme nikdy nenavštívili, a mnohdy o nich ani neslyšeli, důvěrně známý a živý svět, jenž zatoužíme poznat. A přesně to se stalo i v Dnech v knihkupectví Morisaki – nikdy jste o něm neslyšeli, ale dáte-li mu šanci, jeho kouzlo vás obejme a nepustí.
Dny v knihkupectví Morisaki jsou útlou knížkou, která nabízí nejen zajímavý příběh, ale také vhled do japonské kultury a literatury. Její klidné tempo a zaměření na obyčejné dny obyčejných lidí dává prostor k zamyšlení a ocenění krásy všedních okamžiků.
Doporučuji každému, kdo hledá útěk z uspěchané reality do světa, kde knihy hrají hlavní roli a kde každá stránka přináší pohlazení.
Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa
Originální název: 森崎書店の日々 (Morisaki šoten no hibi), 2010
Vydavatelství: Kontrast (2024)
Překlad: Olga Drápelová
Žánr: japonská literatura
Počet stran: 141
Moje hodnocení: 85 %
Anotace
Hlavní hrdince Takako její přítel najednou oznámí, že chystá svatbu s jinou ženou. Zlomená Takako se doma trápí a nevydrží v práci neustále potkávat bývalého přítele a jeho snoubenku, tak dá výpověď. Svůj smutek řeší spánkem až do dne, kdy obdrží telefonát od strýčka Satorua. Neviděla se s ním od dětství a on jí teď nabízí, aby mu pomáhala s provozem knihkupectví Morisaki.
Takako odjíždí do Tokijské čtvrti plné knihkupectví a antikvariátů, potkává nové přátele a zjišťuje, že knihy nejsou tak úplně k zahození…
Strýček Satoru už pět let neslyšel o své manželce Momoko, když se tato jednoho dne zjeví před jeho knihkupectvím. Zdá se, že je vše opět v pořádku, ale Takako musí do jejich vztahu zasáhnout, aby zjistila, proč vlastně tehdy Momoko zmizela.
A hlavně – proč se zrovna teď vrátila?