Japonská duše v pařížském srdci
V Malém japonském krámku na levém břehu Seiny se jednoho dne střetnou dvě duše, odlišné, přesto si v lecčem podobné: Pamela, francouzská prodavačka bonsají toužící stát se gejšou, a Thad, bretaňský samuraj hledající ve svém životě smysl a řád. Není divu, že pro stejnou vášeň k japonské kultuře se mezi nimi zrodí dechberoucí vztah.
Jenže stejně jako květ sakury, který je krásný, leč prchavý, i jejich láska bude nakonec čelit nevyhnutelné zkoušce. Thad, zmítán vnitřními démony a starými ideály, bez jediného slova vysvětlení zmizí. Pamela, zdrcená jeho náhlým odchodem, se odmítá smířit s tím, že vše skončilo. A její sen o Japonsku, dosud plný romantických představ, tak nabírá nový směr. Vydává se na cestu přes půl světa, aby svého milého našla, odhodlaná čelit realitě země, která se ukáže být jiná, než jakou si ji malovala…
V životě existují jedinečné okamžiky, kdy se dráha, po které se vydáme, rozdělí do několika kolejišť: všechny možnosti jsou před námi, ale uskuteční se pouze jediná. (str. 37)
Malý japonský krámek od francouzské spisovatelky a novinářky Isabelle Artusové je hravou směsí romantiky, humoru a cestopisu. Kniha je rozdělená do třech tematických částí členěných do pojmenovaných kapitol a epilogu. Nabízí poutavou konfrontaci mezi idealizovaným obrazem Japonska a jeho skutečností. Země vycházejícího slunce zde však není jen exotickým pozadím pro milostnou zápletku, ale i jakýmsi zrcadlem nerealistické, naivní japanofilie obou hrdinů, jejichž představy se opakovaně střetávají s realitou – a právě z těchto střetů pramení jak humor či jemná deziluze, tak i jistá ponaučení.
Motivy, které textem prostupují, jsou nejen láska, ale také hledání identity nebo snaha zapadnout do světa, který je na hony vzdálen skutečnosti. Pamela se touží stát elegantní, zkušenou i opravdovou gejšou (navzdory svému francouzskému původu), avšak tato její touha se postupně stává určitou karikaturou – představuje západní fascinaci východní exotikou, což se promítá jak do Pamelina idealizovaného vnímání Japonska, tak i do pozdějšího tvrdého nárazu, když zjistí, že ne vše, co si vysnila, odpovídá jejím představám.
Thadův charakter je postaven na podobně absurdním základu – jako „bretaňský samuraj“ se pokouší vnést do svého života kód cti a bojového umění, avšak jeho pokus zapadá spíše do tragikomického rámce. Thadův únik do Japonska, který má být hledáním duchovní cesty, se tak mění v útěk před vlastními city.
Jediný nečekaný i vytoužený polibek může způsobit hluboké rozrušení a vnitřní zmatek. Přesně to se onoho odpoledne v šikmých paprscích nevídaně štědrého pařížského slunce odehrálo. Polibek za přítomnosti překvapených chodců, kteří přitom už takových polibků viděli spousty. Opravdový filmový polibek, intenzivní, nekonečný, jehož erotická moc je přikovala na místě. Polibek, jako by to bylo poprvé, absolutně nerozumný. Polibek, v němž se oba ztratili. (str. 55)
Protagonisté tedy nejsou jen nástrojem k rozvinutí romantické zápletky, ale zosobňují mimo jiné též motivy kulturních střetů, osobních mýtů a sebepojetí. Zatímco Pam ztělesňuje západní touhu po romantizované verzi asijských zemí, Thad zrcadlí boj o vlastní identitu. Oba hledají smysl a naplnění v přikrášlených obrazech, které však ztrácejí lesk, když se střetnou s realitou. Co se týče jejich vývoje, ten je spíše symbolický než psychologický – Pamela i Thad se snaží najít sami sebe v kulisách cizí kultury a v tomto procesu se dozvídají více o sobě než o skutečném Japonsku.
Vyprávění v er-formě kombinuje lehkost s ironickým nadhledem, ale skrývá i podtón jistě melancholičnosti. Autorčin styl psaní je svěží a hravý, jazykové přístupný, převážně s jednoduchou strukturou vět a malebnými popisy. Spisovatelka se místy nebojí experimentovat s metaforami, které do vypravování vnášejí příjemnou poetičnost. Velkým přínosem jsou též všemožné (pop)kulturní, nejen japonské odkazy.
Kladem díla je bezesporu jeho odlehčenost a čtivost. Vedle toho Isabelle Artusová zároveň nenásilně upozorňuje na hlubší témata, jako je již zmiňovaná ztráta identity či její hledání nebo neschopnost přijmout jinakost. Pamela a Thad, ačkoliv jsou v mnohém záměrně karikaturní, v sobě nesou univerzální touhu po sebeurčení, která je v dnešní době často deformována.
Na druhé straně může knížka někomu připadat příliš plochá, nepropracovaná. Motivy kulturních střetů a osobního hledání jsou místy rozvíjeny spíše na symbolické úrovni než do hloubky. Některé momenty by mohly být více rozvinuty, nicméně zůstávají na povrchu, což může působit až lehkovážně. Příběh je navíc oproštěný od výraznějších zvratů, které by celkový tón o něco okořenily, a vyvíjení charakterů taktéž klouže spíše do plochosti, což ne každému čtenáři musí nutně vyhovovat.
Malý japonský krámek
Isabelle Artus
Originální název: La petite boutique japonaise, 2016
Vydavatelství: Argo (2017)
Překlad: Milena Fučíková
Žánr: světová literatura
Počet stran: 240
Moje hodnocení: 70 %
Anotace:
V současné Paříži dojde k osudovému setkání líbezné gejšy s neohroženým samurajem. Gejšou je ve skutečnosti nefalšovaná Francouzka z předměstí, jež se našla v postavě tradiční japonské společnice s nalíčenou tváří a v hedvábném kimonu. Jmenuje se Pamela a živí se prodejem bonsají v Malém japonském krámku na levém břehu Seiny. Samurajem není nikdo jiný než Thad, mladý muž z bretaňského venkova, jehož živí dobře placené zahraniční mise na hraně zákona. Pamela i Thad v dětství propadli americkým televizním seriálům (ona spíše Dallasu, on Kung fu) a tímto prizmatem vnímají skutečnost i rodící se milostné vzplanutí. Když Thad vztah se svou „gejšou“ ukončí, rozhodne se Pamela „samuraje“ vyhledat a vydává se na dlouho cestu do Země vycházejícího slunce, kde na oba čekají četné nástrahy a mnohá překvapení.
Příběh na pomezí mezi zamilovanou romancí, detektivkou a cestopisem o zapadlých končinách, tradicích a zvycích dnešního Japonska by se mohl snadno stát románem o moderní Popelce typu Pretty Woman. Nicméně začínající spisovatelka, francouzsky píšící Kanaďanka Isabelle Artusová, se stereotypům úspěšně vyhýbá a svým odlehčeným stylem plným humoru a svěžesti, který dokáže udržet i v otevřených popisech milostných scén, slaví úspěch u čtenářů i kritiky. Oba milenci jsou v dětství a dospívání uvězněni v nepohodlných rolích, způsobených necitlivou výchovou a nadměrnou konzumací televizních seriálů, ale v pestrých kulisách moderního i mytického Japonska projdou zásadní proměnou v intencích klasického bildungsromanu i východních duchovních nauk.