RECENZE: Jedním tahem pera (Terry Pratchett)

Návrat k počátkům Terryho Pratchetta

Občas se stane, že zapomenuté příběhy vyplavou na povrch jako poklady z potopené lodi. A když oním lodníkem není nikdo menší než sir Terry Pratchett, srdce nejednoho čtenáře zaplesá. Jedním tahem pera: Ztracené příběhy není monumentální román z vrcholného období Zeměplochy, nýbrž vzácný výlet do mlhavých počátků, do časů, kdy se mistr ostrovtipu teprve rozcvičoval, byť už tehdy s grácií.

Tato sbírka dvaceti povídek představuje fascinující archeologický nález – texty, které vznikaly především v 70. letech minulého století, ukryté v novinových archivech, některé dokonce pod pseudonymem Patrick Kearns. Jde o svědectví o tom, že Pratchett, ač se proslavil především jako romanopisec, byl odjakživa plodným povídkářem. Jejich objevení, za nímž stojí trpělivá práce fanoušků a badatelů, je samo o sobě příběhem, který by si zasloužil být sepsán Pratchettovým perem.

Kdysi dávno pradávno, daleko předaleko, v dobách, kdy ještě žili draci a neexistovali jiné videohry než černobílý ping-pong, vešel ve starobylém, ponurém a zkaženém městě Morporku do začouzeného lokálu čaroděj a nenápadně se usadil u baru. 
(Honba za paterem klíčů, str. 209)

Příběhy samy jsou, jak už to u rané tvorby bývá, tak trochu nesourodou směsicí. Na pouhých pár stranách, někdy jen jedním rozmáchlým tahem, rozehrává Pratchett miniaturní dramata i bláznivé absurdity. Setkáte se s časem cestujícími vynálezci, podivnými scénáristy, Dickensovým Vydřigrošem, obživlými zahradními trpaslíky či parními válci s vlastní vůlí – motiv, který se později symbolicky vrátil na samém konci Pratchettovy cesty, kdy si přál, aby disk se vším, co nestihl dokončit, byl umístěn doprostřed cesty a rozdrcen právě parním válcem.

Povídky se většinou odehrávají v tehdejší Anglii, často ve svérázném městečku Blackbury, které si autor oblíbil natolik, že se do něj vrátil hned v několika sériích – například v knížkách o Johnnym Maxwellovi  nebo v příbězích strýčka Jima.

Napříč dílem je přítomno ono specifické pratchettovské vidění světa: jemný průnik fantaskna do naprosté všednosti, postavy, které se s nadpřirozenem setkávají s britským stoicismem, a především – všudypřítomný, laskavý, byť poťouchlý humor. Hra se slovy, barvité charaktery a absurdní situace – to vše tu najdeme. Nicméně s kritickým okem musíme přiznat, že toto ještě není onen dokonale vybroušený drahokam Zeměplochy. Styl je přímější, pointy někdy vyšumí do ztracena a ne každá povídka zanechá trvalý otisk. Je vidět, že spisovatel teprve hledá svůj hlas, i když základy budoucí fenomenálnosti jsou nepopiratelné.

 

Pro fanoušky je však tato sbírka malým pokladem. Je to jako nahlédnout pod pokličku mistrovy dílny, sledovat zrození nápadů a motivů, jež později rozkvetly do komplexních románů. Najdete tu semínka Morporku či atmosféru, která by nezahanbila ani Neila Gaimana, Pratchettova přítele, jenž knize ostatně věnoval osobní předmluvu.

Navíc je třeba vyseknout poklonu samotnému zpracování. Nádherná obálka, barevná ořízka a půvabné ilustrace Micaely Alcaino dělají z Jedním tahem pera hotový sběratelský kousek, který si zaslouží čestné místo v knihovně každého milovníka sira Terryho. Překlad Vratislava Kadlece navíc věrně navazuje na „kantůrkovskou tradici“ doplňujících poznámek pod čarou, což je pro českého čtenáře nedocenitelné.

V Blackbury se dějí divné věci. Možná je to podnebím, možná složením půdy, ale v Blackbury zkrátka obvykle nic není jako obvykle. Tak třeba ten případ koně Jeníka.
(Nechte to koňovi, str. 127)

Jedním tahem pera: Ztracené povídky není nejlepší Pratchett, jakého si můžete přečíst, a pro naprostého nováčka můžou být některé příběhy možná trochu méně srozumitelné. Ale pro oddané fanoušky je to nesmírně příjemný a dojemný návrat k milovanému spisovateli, pohled na jeho rané kroky, na okamžiky, kdy se rodil génius.

Je to důkaz, že i v počátcích své dráhy měl Terry Pratchett něco výjimečného – jiskru, která se v čase rozhořela do plamenů, jež dodnes osvětlují naše čtenářské světy.

Malá literární jednohubka, která sice nezaplní celý stůl, ale rozhodně vykouzlí potěšený úsměv a pocit, že jste se dotkli samotných kořenů spisovatelského kouzla. A to přece stojí za to…

 

Jedním tahem pera: Ztracené povídky
Terry Pratchett

Originální název: A Stroke of the Pen: The Lost Stories (2023)
Vydavatelství: Kniha Zlín (2024)
Žánr: fantasy povídky
Počet stran: 264

Moje hodnocení: 80 %

Anotace:

Ilustrovaná sbírka raných povídek od legendárního tvůrce Zeměplochy Kdysi dávno, v dobách, kdy ještě žili draci a neexistovaly jiné videohry než černobílý ping-pong, vešel ve městě Morporku do začouzeného lokálu čaroděj… Vydejte se ve sbírce dvaceti povídek sira Terryho Pratchetta do světa dobrodružství, zábavných absurdit a bezbřehé fantazie! Znovuobjevené příběhy, které v 70. a 80. letech publikoval pod pseudonymem, vám představí vynálezce Oga, vzdorovité duchy na ministerstvu mrzutostí, hrdinu Krona cestujícího napříč časoprostorem a řadu dalších pitoreskních postav.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru