Když srdce bolí a magie selhává
Sadie Revelarová vyrůstala s vědomím, že její magie má svou cenu – čtyři srdceboly, než ji opustí nadobro. Už má za sebou dva bolavé karamboly, a tak si své srdce střeží jako nejvzácnější rodinný recept. Jenže osud si s ní zahraje po svém – Sadiina babička Gigi, nejdůležitější člověk v jejím životě, vážně onemocní. A aby toho nebylo málo, do města se vrací nejen její bratr, kterému by nejraději zavřela dveře před nosem, ale i první láska Jake. Sadiin pečlivě vystavěný svět se tak začíná drolit jako připečený koláč…
„Já…“ začala Sadie a hledala ta správná slova, „… já jsem šťastná tak, jak jsem.“
„Neříkám, že ne. Ale mezi štěstím a pocitem naplnění je rozdíl. Štěstí cítíš na kůži. Naplnění v kostech.“ (str. 101)
Americká spisovatelka Breanne Randall ve svém románu Neblahé vedlejší účinky srdcebolu a magie míchá romantasy s magický realismem a každodenními starostmi, jako jsou nemoc, rodinné vztahy, ztráta, hledání sebe sama – a samozřejmě i láska, která tu má poněkud hořkosladkou příchuť. Na první pohled to vypadá jako útulná čarodějnická romance zasazená do malého města, ale nenechte se zmást. Pod lákavou obálkou s krásnou ořízkou se skrývá příběh, který má k hřejivé pohádce dál, než by se mohlo zdát.
Kniha byla propagována jako kombinace Magické posedlosti a Gilmorových děvčat, což je přinejmenším zavádějící. Maloměstská atmosféra Makových Luk je sice vykreslená působivě a rodinná pekárna Broskev na tymiánu dýchá tou správnou nostalgií, ale místo hrnku hřejivého kakaa s marshmallow dostanete spíš hořký odvar melancholie s příměsí smutku, traumat a nevyřešených rodinných křivd. Ke všemu magie, i když v přírodním pojetí, zde získává zvláštní náboženský nádech. Postavy se hrdě hlásí ke křesťanství, ačkoliv provozují rituály a očarovávají jídlo a prohlašují, že „magie není to samé co čarodějnictví“. Tento rozpor by si zasloužil lepší vysvětlení, případně více důslednosti.
Základní premisa působí slibně, zejména díky kouzelnému propojení pečení a čar. Každá kapitola končí receptem, což je příjemný prvek, jenž dodává na osobitosti. Děj se ale začne brzy ztrácet v záplavě zápletek – kromě smrti a zármutku se řeší rodinná prokletí, depresivní stavy, romantika typu „druhá šance“ nebo tajemství z minulosti. V takovémto množství to může na některé čtenáře působit roztříštěně až nevyváženě.
Stála a dívala se, jak teta Anne se všemi rozpráví a jak strýček Brian tiše postává stranou. Teta Tava kreslila na tvář Janetiny vnučky srdíčko třpytivou tužkou na obočí, kterou s sebou neustále nosila v kabelce. Byla ráda, že tu jsou. Sice byli všichni nějak rozbití, ale jejich láska vyplňovala praskliny tak dobře, že si připadala celá. (str. 228)
Sadie jako hlavní hrdinka budí smíšené pocity. Na jednu stranu upřímně miluje babičku i pečení, což ji činí sympatickou, na tu druhou se ale chová jako někdo, kdo by si měl nejdřív pořádně zamíchat vlastní život, než začne přidávat ingredience do toho cizího. Její prchlivost občas hraničí s čirým chaosem – například bez větších výčitek ukradne psa svému bývalému nebo dává lidem jídlo s přísadami, které je nutí říkat pravdu, aniž by o tom věděli. Tyto impulzivní kroky jí nedávají příliš prostoru pro rozvinutí v hlubší, uvěřitelnější rozsáhlejší charakter. Tím pádem může být pro někoho těžší se s ní ztotožnit nebo jí fandit.
Romantická linka mezi Sadie a jejím bývalým přítelem Jakem působí jako slabý odvar čaje – je tam, ale chuťově nijak zvlášť nevyniká. Netráví spolu dostatek času na to, aby jejich vztah získal hloubku, chybí výrazné emocionální napětí a vzájemná chemie připomíná spíš vlažné kakao než vášnivý šálek espressa. Z vedlejších postav vyčnívá především babička Gigi, která je zosobněním domácí pohody – kdyby mohla, pravděpodobně by životní problémy zamíchala do těsta a nechala je zezlátnout v troubě. Ty další, jako například Sadiin bratr Seth, tajemná matka nebo nečekaně se objevující duch, jsou spíše náhodně vloženy do příběhu, než aby ho skutečně posouvaly dál.
Knížka má samozřejmě i světlé momenty – je atmosférická, plná hezkých myšlenek i působivých přirovnání – často však působí neohrabaně. Vyprávění dokáže táhnout, ale styl psaní je občas překotný a někdy až krkolomný. Výrazná četnost překlepů a pravopisných chyb v českém překladu (např. „vypáchnout pusu“ na str. 13, „není dost dobrejý“ na str. 16 atd.) situaci rozhodně nepomáhá. Tempo je navíc velmi nevyvážené – některé zápletky se rozplétají v několika kapitolách, zatímco jiné jsou uzavřeny během pár stran, což může působit zmatečně a uspěchaně.
Naděje je nebezpečná věc. Přelétavá a ostrá, zlomyslná v tom, jak nutí lidi snít. Ale je to také divoká síla, záblesk ve tmě, který pomůže čelit nekonečné noci, dokud svět zase nebude, jak má být. (str. 350)
Neblahé vedlejší účinky srdce a magie mají bezesporu zajímavý název a několik originálních prvků, jako jsou recepty nebo koncept magického prokletí, ale celkové zpracování bohužel pokulhává. Příběh je roztříštěný, hlavní hrdinka nepříliš sympatická a množství dějových linií spíše ubírá na síle hlavních myšlenek.
Pokud hledáte skutečně útulnou feel-good fantasy, raději sáhněte po Legendách & latéčkách, Krámku s kouzly nebo Přísně tajném spolku svérázných čarodějek. Jestli vám ale nevadí nenáročnost, melancholie či komplikované mezilidské vztahy, možná vás titul osloví.
Neblahé vedlejší účinky srdcebolu a magie
Breanne Randall
Originální název: The Unfortunate Side Effects of Heartbreak and Magic (2023)
Vydavatelství: Laser (2024)
Žánr: fantasy, romantika
Počet stran: 384
Moje hodnocení: 58 %
Anotace:
Sadie Revelare vždy věřila, že kletba čtyř zlomených srdcí, která je cenou za magii, má smysl.
Když je ale její babičce diagnostikována rakovina a zároveň a zároveň se do města po deseti letech vrací její první láska Jake McNealy, začíná se její pečlivě promyšlený život hroutit.
Do města se navíc vrací i Sadiino odcizené dvojče Seth. A s ním se odhalují hluboko pohřbená rodinná tajemství. Dokáže se s nimi Sadie vyrovnat? Ba co víc, dokáže čelit hrozbě dalšího zlomení srdce? Sadie se bude muset rozhodnout, co je důležitější – láska, nebo magie…