Za branami města, kde žijí krvelační upíři – v přímém přenosu!
Upíří nákaza se šíří celým světem. Vznikají Města chladu, jejichž vysoké zdi mají zabránit šíření vampirismu. Jenže tu a tam se stane, že nějaký ten hladový upír nebo nebezpečný Chladný (tedy nakažený) přece jen uprchne… Avšak někteří lidé jsou z vampirismu doslova unešení. Touží se nakazit, chtějí být jako ti „nadlidé“ z televizních obrazovek, přejí si být alespoň jednou v životě hostem velkolepého večírku ještě velkolepějšího upíra Luciena.
Sedmnáctiletá Tana je ale jiná. Už jednou se s upírem setkala tváří v tvář – s vlastní matkou. Nechce být jako ona. Nechce se stát smrtelně nebezpečnou pro svou rodinu, otce a sestřičku Pearl. Proto poté, co se po bouřlivém večírku probudí ve vaně, kdy spolu se svým ex a neznámým upírem jako jediná přežila krvavý útok, prchá. A jelikož upíři ji i expřítele stihli infikovat, existuje jen jediné místo, kde nebudou ohrožovat své blízké, pokud se začnou měnit – Město chladu. Největším problémem je, že jakmile do tohoto místa plného krvelačných monster vstoupíte, bez propustky se ven už nikdy nedostanete…
Neměla jsem dneska nejlepší den. Myslím, že mám pořád kocovinu, všichni jsou mrtví a rozlilo se mi pivo.
Knihy od Holly Blackové mám ráda, ale o téhle tak nějak nevím, co si myslet. Čtivá byla, ano, námět se však pohyboval na hranici zajímavý a nijak zvlášť originální. Celkově mi atmosféra připomínala klišé zombie příběhy, které bývají „na jedno brdo“. Karantény, upírství jako nákaza…
S propojením moderních technologií, sociálních sítí či upírských televizních programů to však mělo něco do sebe. Čtenář se snadněji začte, protože mu to bude dobově blízké. Naneštěstí zpracování poněkud pokulhává – věřím, že by se z toho dalo „vytřískat“ mnohem víc. Celé to totiž působilo dost střípkovitě a nedotaženě. Jako by toho autorka chtěla strašně moc říct, ale pak na polovinu z toho zapomněla nebo jí to už nepřišlo důležité.
Zdejší pojetí upírů se blíží k jejich hororovějším verzím – jsou tu rudookými monstry lačnícími po lidské krvi. Občas se to ale poněkud „zadrhlo“ a někteří z nich začali být až nápadně hodní. Tu a tam je sice přepadla temnější chvilka, kdy se zachovali zle, pak ale sklouzli zpět ke své „dobrotě“. Například Aiden – jistě, párkrát se napil z člověka, ke konci se ale zase vrátil ke svému nepříliš nebezpečnému já. Proč by se z něj nemohlo stát krvelačné monstrum, z nichž měli lidé strach?
Co se týká postav, ani zde nečekejte přílišnou propracovanost. Většina z nich je plochá a je těžké se s nimi ztotožnit, natož si někoho snad oblíbit. Tana působí i navzdory vší té odvaze a snaze neublížit svým milovaným nudně a ničím nevyniká. Gavriel na tom je naštěstí o něco lépe – starý upír s tváří mladíka, mluvící archaicky a tak trochu šílený.
„Spi, Tano. Ochráním tě před Smrtí, já se jí nebojím. Jsme nepřáteli už tak dlouho, že jsme si blíž než nejlepší přátelé.“ (Gavriel, str. 75)
Co může mnohé milovnice sladkých upířin doslova iritovat, je milostná linka. Naprosto neuvěřitelná a v podstatě ničím nepodložená, chybí jí zajímavý příběh, zápletka aj. Jistě, nějaké „náznaky“ se tu a tam vyskytly, nicméně ani jeden z účastníků nedokázal odůvodnit ono osudné „Miluji tě“.
Celkem osvěžující je prokládání hlavního děje kratšími úseky, například z blogu nějakého upířího nadšence, z pohledu Pearl apod. Dodává to knize lepší spád a přece jen ji trochu pozvedlo na originalitě. Nápad s osmaosmdesátidenní lhůtou na možné „uzdravení se“ z upíří infekce (tedy v případě, že se po tu dobu nenapijete krve), byl taky vcelku dobrý. Konec jako takový byl lehce unáhlený a přitažený za vlasy. Přinesl sice nějaké to překvapení, ale celkově působil dost zrychleně a zmatečně a v podstatě nic moc nevysvětlil.
Jako celek je Nejchladnější dívka ve Městě chladu chabým průměrem – na jednu stranu čtivé a nápadité, na tu druhou děravé, nedotažené. Dost pokulhával děj, postavy, jimž chyběl hlubší charakter, i samotné zpracování. Přesto si myslím, že své obecenstvo si knížka najde – především mezi náctiletými. Pro starší čtenáře YA fantastiky to bude spíš nepříliš zajímavou oddechovkou.
Informace o knize
Originální název: The Coldest Girl in Coldtown
Autorka: Holly Blacková
Žánr: YA fantasy, romance
Rok vydání: 2013, v ČR 2017 (nakl. Omega) a 2021 (King Cool)
Počet stran: 328
Hodnocení na Databazeknih.cz: 76 %
Anotace
Tana žije ve světě, kde existují tajemná Města chladu. Jsou obehnaná vysokou zdí a slouží jako dekadentní a krvavá karanténa, kde nestvůry a lidé žijí jako predátoři a oběti. Problémem je, že jakmile projdete branami Města chladu, nikdy už se nemůžete vrátit zpět.
Jednoho rána po naprosto obyčejném večírku se Tana probudí obklopena mrtvými těly. Kromě ní masakr přežil jen její protivně roztomilý ex-přítel, jehož život visí na vlásku kvůli infekci, a záhadný mladík, který skrývá strašlivé tajemství. Po počátečním šoku se Tana pustí do závodu s časem, aby je všechny zachránila. Napadne ji jen jediný způsob, jak toho dosáhnout – musí se vydat přímo do samotného Města chladu, plného nástrah a hrůzy.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu, román světově uznávané spisovatelky Holly Black, je originálním příběhem o hněvu a pomstě, o vině a strachu, o lásce a pohrdání.