Strhující příběh kurtizány a sirotka v období japonsko-korejských bojů
Jako tygr ve sněhu je strhujícím debutem autorky s exotickým jménem Juhea Kim. A také knihou, která na první pohled zaujme krásnou obálkou a zajímavým názvem a po dočtení zanechá hluboký dojem…
Půvabné, avšak surové vyprávění nás zavádí do Koreje v letech 1917 až 1965. V průběhu tohoto období sledujeme životy několika postav, odehrávající se v kulisách japonské okupace. A ačkoliv se na první pohled může zdát, že půjde o milostný příběh na pozadí korejského hnutí o nezávislost, pravda je mnohem drsnější a komplikovanější.
Publikace je rozdělená do čtyř částí, které se následně člení do pojmenovaných kapitol. Po prologu, v němž se vypráví o záchraně japonského důstojníka před útokem tygra vyčerpaným lovcem, se ze zasněžených lesů přesuneme ke dveřím školy pro kurtizány, abychom se stali svědky, jak zde chudá matka prodává svou dceru, mladičkou Jade. Mezitím Nam Džung Ho, syn zmíněného lovce, osiří a stane se dítětem ulice. Obě tyto nebohé duše odolávají nepřízni osudu i těžkostem bytí a není proto divu, že si k sobě najdou cestu a spojí je mnohaleté přátelství.
Jejich životy se během let různě rozplétají a zase proplétají, protínají je společné chvíle, samota i neopětované city, ale také naprosto odlišné způsoby žití. Z nevinného poupátka Jade s postupem času vykvétá vzdělaná a zkušená kurtizána, která nakonec zatouží stát se umělkyní, kdežto Džung Ho čelí těžkostem pouličního živoření – dokud jej jisté situace a nové známosti nezavedou do samotného víru politického dění. V rozmezí několika desítek let sledujeme bolavé dospívání dvou přátel v měnící se krajině okupované domoviny i následných dramat dospělosti, to vše mimo jiné podmíněné společenskými, třídními i politickými rozdílnostmi.
„Kolébá se v proudu říčky loďka z pinie,
jak dlouho kotví u břehu, jak dlouho už tu je?
Až další se mě na to zeptá, kdo první řeku ťal,
já odpovím: muž učený a dvorný tady stál.“ (str. 38)
Již od prvních řádků tato historická fikce rozhodně nepůsobí jako prvotina – a to nejen pro její kompozici a květnatý, téměř až básnický vyprávěcí styl, ale také pro celkovou spletitost a složitost, uvěřitelně tísnivou atmosféru krvavých dějin či důvěryhodnost nejen ústředních, ale i vedlejších postav.
Na jedné straně totiž máte morálně pochybné jedince, jejichž některé činy jsou sice ohavné, ale v určitých momentech poodhalí kousek lidskosti, tudíž je nedokážete nenávidět úplně, na druhé straně stojí „ti dobří“, jejichž činy vás naopak donutí o jejich mravnosti zapochybovat. Kurtizány, japonští důstojníci, zloději, revolucionáři… Autorce se podařilo stvořit skutečně zajímavé a plastické charaktery, jejichž jednotlivé osudy vás zasáhnou v těch správných místech a vyvolají příhodně smíšené pocity. A i navzdory skutečnosti, že jich nezapojila málo, jsou pro jejich odlišnosti, ať už v ohledu k charakteru, či sociálnímu postavení, snadno zapamatovatelné.
I zmíněný osud hraje v díle nemalou roli. Cesty všech zúčastněných se více či méně dotýkají, vzájemně se protínají, aniž by to hrdinové tušili, kdežto čtenářům to brzy bude zřejmé. V korejštině pro to existuje výraz inyeon (českou transkripcí injon) vycházející z buddhismu. Dal by se volně přeložit jako „vzájemné a předurčené propojení osudů napříč různými životy“ (takové poetičtější pojetí spřízněných duší) nebo, jako je tomu v případě právě recenzovaného titulu, „silné celoživotní spojení mezi lidmi“. Tento krásný filosofický koncept založený na osudovém poutu je velice oblíbený nejen v korejské literatuře, ale i filmové či dramatické tvorbě (například v oceňovaném filmu Minulé životy nebo různých k-dramatech).
Byla inkoustem jeho myšlenek. V každém směru jedinečná. (str. 278)
Zasazení do palčivého a bolestiplného období korejských dějin doplňuje životy jednotlivých hrdinů o trýznivé zážitky i názorové rozkoly, často se zaslouží i o jejich konce. Historické pozadí je vykreslené surově a realisticky, bez jakékoliv romantizace. Namísto milostného románu vás tak čeká sága plná bídy, krutosti, zoufalství, násilí, smrti, nicméně i touhy či nenaplněné a neopětované lásky. Dočtete se však také o síle osudu, o kráse přátelství, o odpuštění… i zradě. Jímavá a těžká atmosféra zdrsnělá o boje za svobodu a krutost okupantů je vystižená velice důvěryhodně – až z toho místy mrazí a svírá se srdce.
Ač je tento literární počin na jednu stranu skutečným skvostem, zejména v rámci jazykové bohatosti, malebných popisů, krásných metafor a až poetického stylu psaní, na tu druhou je velice hutný a rozvláčný – rozhodně jej nelze označit za jednoduchý či snad odpočinkový. Věřím, že ne každého zmíněná hutnost osloví, podobně jako cizokrajná jména (pro snadnější čtení v českém přepisu), jichž se v knize objevuje skutečně hojné množství, a ne vždy dostatečně vystihnutá hloubka jednotlivých vztahů.
I přes tyto drobné detaily se však jedná o velmi působivé a strhující vyprávění, které čtenářům ukazuje odvrácenou tvář určitého údobí korejské historie a předkládá poutavé, leč strastiplné osudy tehdejších lidí.
Nádherné, lyrické, bolavé, skličující. Doporučuji všem náročnějším milovníkům historické či válečné fikce.
„Bojuješ, dokud nezemřeš – o tom to celé je.“ (str. 302)
Jako tygr ve sněhu
Juhea Kimová
Žánr: historický román
Originální název: Beasts of a Little Land
Vydavatelství: Jota (2022)
Počet stran: 368
Hodnocení na Databázi knih: 77 %
Anotace
Píše se rok 1917, když hluboko v zasněžených horách okupované Koreji zachrání chudý a vyhladovělý místní lovec před útokem tygra japonského důstojníka. Jejich osudy se v jediném okamžiku propojí – a jejich setkání stojí u zrodu příběhu trvajícího přes půl století. Brzy nato je mladá dívka Jade prodána svou rodinou do školy pro kurtizány; zoufalý čin, který ji předurčí k životu mezi nejspodnější společenskou třídou. Když se náhodou setká s osiřelým chlapcem Jung Ho, postupně se mezi nimi utvoří pevné přátelství. Jak dospívají, ocitá se Jung Ho ve víru revolučního boje za nezávislost země, zatímco z Jade se stává vyhledávaná umělkyně. Musí se ale rozhodnout, zdali se pro toho, kdo by totéž udělal pro ni, odváží riskovat vše, co získala.
Juhea Kim vdechla život výjimečným postavám, jež si na pozadí zkoušeného národa splétají své vlastní osudy, od provoněných komnat kurtizánské školy v Pchjongjangu, přes oslnivé kavárny stále modernějšího Soulu až po lesy Mandžuska, kde zuří líté boje.